Ve strážnickém skanzenu se můžete seznámit s pěstováním různých typů tradičních zemědělských plodin, které lidé pěstovali pro svou obživu, jako krmivo pro hospodářská zvířata i jako průmyslovou surovinu. Na polích jsou k vidění příklady pěstování brambor, obilí, řepy, kukuřice, dýně nebo technického lnu. Ve vinohradnickém areálu jsou předvedeny ukázky vývoje pěstování různých odrůd vinné révy (od doby Karla IV. po současnost) i způsoby řezu a vedení této plodiny (např. rýnsko-hessenské vedení). V sadech můžete ochutnat některé odrůdy jablek či hrušek. Podél cest jsou nasazené na několika místech moruše a oškeruše.
Předzahrádky
Součást bezprostředního okolí domů tvořily předzahrádky – malé zahrádky umístěné před domem. Pěstovaly se v nich nejen okrasné květiny, ale též léčivé byliny a zelenina, plnily tedy funkci okrasnou i praktickou. Předzahrádky byly ohrazeny dřevěným nebo proutěným plotem, jenž sloužil jako ochrana před drůbeží a zvěří. U plotu obvykle stávaly lavičky – odpočinkové místo pro setkávání se sousedy.
Na jaře zde vyrašily žluté petrklíče, bílé sněženky, bledule či fialky, později byly vidět bílé kopretiny, různobarevné tulipány, velkokvěté pivoňky, hledíky, hvozdíky, vlčí boby, zvonky, astry, slézové a stolisté růže, boží dřevce (pelyněk), měsíčky, třapatky (Echinacea), voňavé plaménky (flox), modré a žluté kosatce, slaměnky, pestré jiřiny či chryzantémy, které se jako jedny z posledních kvetoucích rostlin dávaly na Dušičky na hroby. Okraje zahrádek lemovaly fialové šeříky nebo žluté zlatice, lidově zvané „zlatý déšť“. Nechyběl krušpánek nebo barvínek – rostliny využívané při obřadních svátcích na věnečky a na voničky při svatbě nebo na zdobení rakve při pohřbu.
V zahrádce se často pěstovala také mrkev, petržel, na plotě se pnula fazole.
V rohu měly své místo rostliny, jež nevyžadovaly žádnou péči, nejčastěji libeček nebo křen. Ty našly uplatnění v kuchyni i v lidovém léčitelství. (Např. nastrouhaný křen se při nachlazení míchal s medem a užíval jako lék.)
Třapatka nachová – Echinacea purpurea
Používaná při nachlazení a infekcích dýchacích, močových cest i na špatně se hojící rány.
Libeček lékařský (latinsky Levisticum officinale)
V lidovém léčitelství nazývaný vlstech, velký apich.
Používaný při nemocech ledvin, má močopudný účinek, čistí krev, zlepšuje krevní oběh, prospívá při revmatismu a dně. Hojně se používá také do polévek a omáček jako koření.
Pelyněk botan - Artemisia abrotanum
Nazývaný boží dřevec, podporuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při nadýmání, průjmech a také proti parazitům.