- řadová zástavba rolnických domů z Hrubé Vrbky
Zemědělské usedlosti jsou v Hrubé Vrbce soustředěny podél široké dlouhé návsi, jejíž středem protéká Kuželovský potok. Domy stojí podélnou „okapovou“ stranou do ulice, těsně jeden vedle druhého a utvářejí tak dlouhou ulicovou frontu. Ta je členěna okny a dveřmi domů, velkými dvoukřídlými vraty a barevně a plasticky pojednanými fasádami jednotlivých stavení. Pro Horňácko byla typická především bílá nebo světle modrá fasáda s ultramarínově modrou podrovnávkou. Stavebním materiálem byly především nepálené cihly a kámen, střechy kryl do konce 19. století z velké míry došek, později pálené tašky.
Charakteristickým prvkem lidového stavitelství na Horňácku jsou pak samostatně stojící komory. Dodnes se s rozsáhlým souborem těchto staveb můžeme setkat v Hrubé Vrbce. Komory stávaly před domy, ke kterým náležely, a na návsi mohly vytvářet souvislé řady. Důvodem k jejich vzniku byla pravděpodobně snaha o zajištění větší bezpečnosti uložených předmětů a potravin před požárem. Komory byly menší přízemní stavby z kamene a nepálených cihel, kryté břidlicí nebo pálenými taškami. Dovnitř se vstupovalo dveřmi, situovanými směrem k domu. Druhé dveře, kterými se vcházelo do sklepa, byly orientovány na protilehlé straně stavby. Stěny byly bez oken, pouze s větracími otvory.