Objekt C2

- roubená stodola usedlosti č. 83 Josefa Lysoňka z Doubrav

Charakteristika

- hospodářský objekt určený ke skladování sena a snopů obilí, které se zde přes zimu mlátily.

- stodola patří společně s domem a chlévy k základním součástem selské usedlosti.

- dispozice stodoly je trojdílná, složená z centrální mlatevně a dvou přístodůlkú či pícíníků po krajích. Konstrukce je roubená za využití dřeva místních stromů, střecha valbová, krytá slaměným doškem.

Stavební a historický vývoj

Stodola, jako základní objekt pro uskladnění a mlácení obilí, je v regionu Luhačovického Zálesí rozšířena ve všech lokalitách naprosto běžně. Základní dispozice se nijak neliší od obdobných staveb v okolních regionech, s nimiž měla zřejmě i stejný vývoj.

Stodola je z bezpečnostních důvodů situována dále od domu, většinou na konci humna, kam se dá také vjet přímo z pole. U starých staveb je konstrukce roubená, za využití kmenů místních listnatých stromů, které jsou jen hrubě otesány a mezi kmeny jsou ponechány velké výfuky. Pevný základ je nahrazen úhelnými kameny v nárožích, na nichž spočívá podvala, věnec složený ze silných trámů, které nesou ostatní konstrukci. Výška stěn nepřesahuje u starších stodol 2,5 metru a jejich střecha je na šop, tedy valbová, krytá slaměnými došky. Novější stavby, do nichž se již musela vejít i mlátička, jsou vyšší, okolo 3,5 metru, a jejich střecha je sedlová, často krytá pálenou taškou.

Stavba se sestává z mlatu, na jehož stranách se nacházejí dva přístodůlky. Jeden je určen pro nevymlácené obilí a později slámu, druhý slouží k uskladnění sena a otavy. Aby obojí nenavlhlo a nezatuchlo, jsou naspod naházeny haluze a roští zvané půdina. Přepážky oddělující mlat od pícníků jsou deskové, častěji však roubené, každá s jedním oknem. Mlat je průjezdný, uzavřený jednokřídlými prkennými vraty, pouze novější stodoly mají vrata dvoukřídlá. Podlaha mlatu je dusaná ze žluté hlíny a její údržbě se před započetím mlácení věnuje velké péče. Zem se kropí vodou, vyspravují se díry a vydrolené kusy, vše se vymaže a udusá dřevěným beranem.

Přestože na většinu sklizeného sena dostačovaly prostory ve stodole, stávaly u některých usedlostí i speciální stavby na jeho skladování - seníky. Nevelké jednoprostorové stavby stávaly v blízkosti stodoly, s níž měly stejnou konstrukci i krytinu. Podobně jako přístodůlky měly namísto vrat, uprostřed čelní stěny pouze okno, zavírané dřevěnou okenicí. Tudy se ukládalo a později i vyndávalo seno.