Objekt E7

- lisovna, sýpka a sklep Václava Bízy č. 259 z Vrbice

Charakteristika

- téměř o půlstoletí mladší stavba, vychází ze stejné stavební tradice a konstrukčních principů, jako objekt E 10. Pod jednou střechou je opět sloučen seník, sýpka na obilí a lisovna, propojená s podzemním sklepem.

Historie

Přesné datum vzniku stavby není známo. V katastrální mapě z roku 1876, se objekt ještě nevyskytuje. Dokreslen byl teprve dodatečně, červenou tužkou, při sestavování podkladů pro novou mapu v roce 1897. Vznik stavby je tedy nutné klást mezi tyto dva horizonty.

Stavba rozsáhlé budovy je zřejmě spojena s osobou Václava Sedláčka, majitele selského gruntu č. 20 ve Vrbici. Na jeho knihovní vložce je také zachycena poprvé, příznačně teprve roku 1909 při jejím prodeji Matěji Bízovi z č. 9 ve Vrbici. Oba zmínění majitelé patřili k movité vrstvě vesnických sedláků, vlastnících rozsáhlé usedlosti s množstvím dobytka, polí a vinic. Roku 1910 měl Matěj Bíza na svém hospodářství pár koní k tahu, 2 hříbata, 2 krávy, 3 jalovice, 3 plemenné svině, 10 podsvinčat, 5 prasat běhounů na výkrm, k jejich krmení sloužilo mléko od dvou koz, dále je zde 15 slepic, 2 husy, 1 kachna a 4 kusy jiné drůbeže. Rozsáhlé a vskutku utěšené hospodářství mělo dokonce i čeledína, jímž byl jednadvacetiletý Antonín Chramosta. Opět se tedy potvrzuje již dříve zjištěná skutečnost, že totiž rozsáhlá stavba spojující provoz lisovny se sýpkou mohla existovat jen vedle neméně rozsáhlého polního a viničního hospodářství.

Statek přechází roku 1928 na nejstaršího syn Václava Bízů. Staří hospodáři Matěj a Františka Bízovi na něm měli zapsanou doživotní roční sypanou výměnu, 50 kg pšenice, 50 kg žita a 50 kg ječmene a dále právo bezplatného užívání lisovny se sklepem. Hned následujícího roku se mladý hospodář musel značně zadlužit (11 000 Kč) u Cyrilo Metodějské záložny v Brně, zřejmě aby splatil podíly sourozenců, dost možná i dluhy starého hospodáře. Stejného roku byl totiž Matěj Bíza zbaven svéprávnosti pro marnotratnost a pití.