O skanzenu

Na počátku 20. století se objevují první snahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě. Teprve v roce 1973 se začíná s výstavbou muzea ve Strážnici. Koncepce vychází z představy jejich iniciátorů o ukázce lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka, a proto je skanzen rozčleněn do areálů představujících tyto regiony. Od roku 1981 jsou veřejnosti zpřístupněny areály Moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno přes 60 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí.

Expozice situované do vybraných objektů seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví, kde je velká část hospodaření rolníků založena na pěstování vinné révy. Ukázka vinohradnických staveb a jejich zařízení, která je doplněna vinohradem představujícím pěstování vína od nejstarších dob po současnost, je jedinou expozicí svého druhu na našem území. Řemeslná výroba je zastoupena kovárnou z Lipova a tkalcovskou dílnou z Nové Lhoty na Horňácku. Zajímavá a starobylá je i vstupní budova do muzea, která pochází z roku 1612 a je přestavěna v barokním slohu. Původně zde byl panský pivovar, dnes objekt slouží jako zázemí pro návštěvníky.

V průběhu celého roku se ve skanzenu uskuteční řada tematicky laděných akcí představujících moravskou vesnici na přelomu 19. a 20. století se svým způsobem života, tradičními lidovými řemesly, zemědělstvím či zvyky nebo obyčeji v daném ročním období. K neméně zajímavým akcím patří i vojenská neděle, folklorní či divadelní odpoledne a jiné další pořady.

V současné době existují mimo MFF čtyři další didaktické programy zaměřené na školní mládež i běžné návštěvníky. – Fašanky, fašanky, Velká noc ide, program seznamuje s obdobím od fašanku po Velkou noc. Zvyky, obyčeje ale i běžný způsob života je návštěvníkům prezentován masopustními maskami, šlaháči, děvčaty vynášejícími smrtku ap., Abeceda řemesel, jak sám název napovídá, si klade za cíl seznámit s technologiemi a tvůrci lidového řemesla. Děti na vlastní oči vidí, jak vznikaly předměty denní potřeby či hračky jejich prarodičů. V rámci tematicky zaměřených pořadů byla představena výroba ze slámy, dřeva, proutí, textilních vláken a mnoha jiných materiálů. – Podzim na dědině se zaměřuje především na zemědělské práce a způsoby zpracování plodin. Důraz je kladen na seznámení s běžnou ruční prací – šústáním turkyně, mlácením a mletím obilí – s možností si tyto činnosti vyzkoušet. Mnohá hospodářská zvířata a jejich využití při polní práci vidí děti často vůbec poprvé až zde. – Radujme se, veselme se… Vánoční doba má své neopakovatelné kouzlo, které je v muzeu navíc umocněno atmosférou vytopené jizby, prostřeného stolu a domácích prací adventního času – drápání peří, předení konopí a lnu, trhnutí turkyně. Poetickou atmosféru doplňují obchůzky Lucek, pastýře s koledníky, sv. Mikuláše a Tří králů

Hliněné stavitelství patří k nejohroženější skupině historického stavebního fondu na venkově a je významným svědectvím o životě minulých generací.

V našem muzeu v přírodě se návštěvníci mohou seznámit nejen s různými typy objektů prezentujícími jednotlivé oblasti jihovýchodní Moravy a které byly stavěny z hlíny ale díky ojedinělé výstavě Hliněné stavitelství na Moravě i s jednotlivými způsoby stavby, technologiemi a pracovními postupy.